Se zimou v plném proudu je tu i každoroční kampaň na vitamin D, která nám slibuje posílení imunitního systému a celkového zdraví. Bojujete s chřipkou nebo máte nízkou energii? Možná potřebujete právě vitamin D! V dnešním článku se podíváme na to, proč je vitamin D3 tak důležitý, jak ho správně doplnit a zda existují nějaká rizika spojená s jeho nadměrným užíváním.
Vitamin D3, neboli cholekalciferol, má spíše povahu steroidního hormonu než vitaminu. V našem těle:
1) reguluje genovou transkripci
Vitamin D3 se váže na VD receptor (který je velmi podobný receptorům pro ostatní hromony) na povrchu jádra buněk. Ten potom v komplexu s dalšími transkripčními faktory říká našim genům, které z nich se mají pustit do práce. Jedním z těchto transkripčních faktorů je i receptor pro vitamin A (RXR). Proto je pro správnou funkci vitaminu D3 důležitý i dostatečný příjem retinolu (vitaminu A)! U vitaminu D3 hovoříme o pleiotropním efektu, kde jediná molekula skrze svůj receptor ovlivňuje širokou škálu projevů naší genetické informace.
2) řídí metabolismus vápníku a fosforu
D3 zprostředkovává absorpci vápníku ve střevech (zhruba až ze 70 %) a v propojení s hormonem příštítných tělísek (PTH) udržuje hladinu vápníku ve velmi úzkém rozmezí. Dále řídí cholekalciferol i vstřebávání a metabolismus anorganického fosfátu. To je důležité pro udržení zdravých kostí ale zároveň i pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
3) je klíčový pro správnou funkci imunitního systému
Deficit vitaminu D3 má na imunitu zásadní vliv. Více než 50 % pacientů s lupénkou (autoimunitním onemocněním) má klinický nedostatek D3. To je nejspíše způsobeno inhibiční aktivitou vitaminu D3 na adaptivní složky imunity (B a T lymfocyty). Naopak pro vrozenou imunitu je D3 v mnoha směrech aktivačním stimulem. Při infekci patogenní bakterií reagují makrofágy zvýšenou expresí VDR, který jako transkripční faktor indukuje transkripci genů pro baktericidní proteiny jako je cathelicidin nebo beta defensin.
Makrofágy jsou jako policejní strážníci naší imunity, pokud cití hrozbu v podobě bakteriální infekce, žádají centrálu o povolení k útoku (exprese VDR).Pokud má náš organismus dostatek vitaminu D3, tak se naváže na VDR (udělí povolení k útoku) a makrofágy mohou infekci pomocí zbraní (baktericidních proteinů, které se vytvoří díky signalizaci vitaminu D3) efektivně odstranit.
4) důležitý pro tvorbu testosteronu a dalších hormonů
Kromě homeostázi vápníku a efektivity imunitního systému má D3 vliv i na hormonální balanc. Například u žen v reproduktivním věku hladiny D3 korelovaly s hladinami pohlavních hormonů (čím vyšší byly hladiny D3, tím lépe vypadal hormonální panel). U mužů naopak nedostatek vitaminu D3 koreloval s nižšími hladinami testosteronu.
5) značně se podílí na mentálním zdraví a well beingu
V neposlední řadě, nízké hladiny tohoto vitaminu jsou spojeny s výskytem nejrůznějších stavů omezující váš celkový well being, jako jsou úzkostné nebo depresivní stavy. Mozkové buňky, stejně jako většina ostatních buněk v těle, disponují receptory pro vitamin D3 (VDR) na svém povrchu. Tyto receptory hrají důležitou neuroprotektivní roli a udržují v mozku zánět na uzdě.
To zní jako řada vážně důležitých věcí, ne? Příroda proto zajistila jeho příjem z prakticky neomezeného zdroje. Slunce nám jej díky ultra fialovému záření poskytuje zhruba od začátku března do konce září, když mu k tomu ovšem dáme prostor. Pokud:
Tak je velká pravděpodobnost, že tohoto vitaminu nemáte dostatek. Při nejmenším ne tolik, abyste si s ním vystačili přes celou zimu.
Nyní už víme, co ten vitamin D je, víme, že je důležitý a že ho většina z nás má nejspíše málo. Stačí si tedy koupit první doplněk, na který v obchodě narazím a mám vyřešeno? Není v tom nějaký háček?
Možná vám někdy váš soused lékarník nebo švagrová zdravotní sestřička říkali, že vitaminem D je lehké se předávkovat a ať ho raději neberete, pokud nemáte jasný deficit. Pojďme se tedy podívat, zda-li má vitamin D3 nějaká úskalí a jestli s tím jde něco dělat.
Jednou z hlavních rolí Déčka, jak bylo zmíněno výše, je regulace metabolismu vápníku. Vitamin D3 “pomáhá” se vstřebáváním vápníku ve střevech. A právě v tom je zakopán náš pes. Absorpce vápníku nemá víceméně žádnou zpětnovazebnou smyčku, která by regulovala, kolik vápníku se vstřebá. Čím více vitaminu D máme, tím se jednoduše absorbuje více vápníku.
Vitamin D3 je navíc rozpustný v tucích, což zhoršuje případnou eliminaci jeho nadbytku (vitaminů skupiny B, které jsou rozpustné ve vodě, se zbavujeme lépe vyloučením skrze moč – to ale neznamená, že se jimi nemůžeme předávkovat).
Vysoká míra absorpce vápníku a narušení jeho metabolismu může vést k jeho ukládání na místa, kde ho mít nechceme, jako jsou cévy a srdce (kalcifikace měkkých tkání). Paradoxně ale ke stejnému efektu dochází i při nedostatku vitaminu D3. Naštěstí existuje jednoduché řešení jak podpořit metabolismus vápníku a ukládat ho tam, kde je zrovna potřeba.
VITAMIN K2
Vitamin K2 je dnes již dobře prozkoumaná látka s pozitivními efekty na kardiovaskulární systém, právě díky svému hormonálně zprostředkovanému efektu na metabolismus vápníku. Vitamin K2, neboli menachinon, je tímto ve světě léčiv unikátní, protože se doposud neví o žádné jiné substanci, která by měla přímý vliv na kalcifikaci cév. Nové poznatky navíc poukazují na benefity K2 pro defektní mitochondrie mozku a integritu buněčných membrán, čímž nepřímo předchází i vzniku Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Nedávná studie navíc ukazála (byť na malém vzorku lidí), že z 452 zdravých dospělých lidí mělo 438 (97% !!!) neadekvátní hladiny a nebo nedostatek vitaminu K2.
Ten se nejvíce vyskytuje v potravinách jako :
Nic co byste jedli každý den, viďte? Navíc kromě Natta tyto potraviny obsahují poměrně malé množství. Proto je K2 perfektním parťákem do doplňku s vitaminem D3. V kapslích a s ideálním poměrem D3 ku K2 ho na našem webu najdete zde. V tekuté formě potom tady.
Z dnešního příspěvku byste si tedy přinejmenším měli odnést následující :